Lišaj vrbkový - Deilephila elpenor - CHOV UKONČEN

Jedná se o motýla žijícího běžně i u nás. Nejčastěji se s ním můžeme setkat na lesních mýtinách. Kromě Evropy jej nalezneme i v Rusku nebo Číně.

V přírodě se housenky vyskytují od července do září. Housenka má po vylíhnutí kolem 5 mm. Je světle zelená, ale s růstem mění barvu do hněda. I když existují i výjimky, kdy housenka zůstane celá zelená až do kuklení. V posledním instaru má housenka až 80 mm. Na konci zadečkového článku má typický růžek. Tento druh má ve stádiu housenky velmi zajímavou obranu. V přední části těla má čtyři černobílé skvrny, vypadající jako oči. V případě nebezpečí dokáže zatáhnout hlavu a první 3 články do břišních článků, čímž tyto skvrny zviditelní. Celkově se housenka pokouší imitovat malého hada, aby tím zmátla hmyzožravé ptáky, kteří jsou jejími hlavními nepřáteli. Mladé housenky se mezi krmením zdržují na spodních stranách listů, čímž opět zvyšují svou šanci na přežití. Kukly mohou měřit až 50 mm a jsou světle hnědé. V kukle přečkává v přírodě zimu.

                                           

Motýl má rozpětí křídel cca 50-70 mm, takže se řadí ke středně velkým druhům. Přední křídla mají stejně jako tělo zelenohnědou barvu, křídla jsou s růžovými skvrnami, tělo pak má jeden růžový pruh. Zadní křídla jsou v horní části hnědá, ve spodní části růžová. Ani u tohoto druhu se mi nepodařilo odchovat další generaci...