Lupenitky, kobylky a koníci

Chov lupenitek není příliš odlišný proti chovu strašilek (viz část strašilky). Ačkoli jsou lupenitky náchylnější na vlhkost a chce to trochu praxe, aby člověk dokázal odhadnout jak moc a jak často rosit. Stejně důležité jako rosení, je i větrání. Já osobně chovám lupenitky v teráriu s dvojitým větráním, čímž zajišťuju dostatečnou cirkulaci vzduchu a rosím denně vždy večer. Při nedostatečném proudění vzduchu mohou mladým nymfám upadávat končetiny (což jsem už zažil) a naopak při nedostatečné vlhkosti se nymfy nedokážou dostat ze staré svlečky a uhynou.

Odchov lupenitek je ale naopak poměrně složitý. U mě je líhlivost poměrně malá a hodně lupenitek umírá před prvním svlekem, i tak jsem jich odchoval značné množství, takže se považuju za poměrně úspěšného chovatele.

Chov kobylek je z mnoha pohledů proti chovu strašilek snadnější. Především nejsou vybíravé co se potravy týče a konzumují mnoho druhů listí a trav. Další výhodou je poměrně krátká inkubace vajíček a fakt, že vajíčka jsou přilepená k větvičce, takže není třeba je sbírat po zemi. S tohoto důvodu mohu na dně terária mít vrstvu suchého listí, mezi které zapadá trus a není tedy nutné terárium často čistit. Pokud se do čištění dáme, zjistíme, jaká je hlavní nevýhoda chovu kobylek proti strašilkám, a totiž že kobylky jsou hold kobylky, tedy že skáčou. Kromě skoků jsou schopny i kratšího letu, a pokud máte doma kocoury stejně jako já, tak takový úprk může klidně skončit pro kobylku velmi špatně.  Stejně opatrní musíme být i u výměny potravy.